Dnes jsem se brouzdala internetem a dívala se na fotky a články o německých boxerech. Narazila jsem na charakteristiku tohoto plemene a musela jsem se po její přečtení pousmát, protože mi blesklo hlavou, to staré známe heslo: "Jaký pán, takový pes"
Krátce: "Do současné doby přetrvává bojový charakter předků. Živý, přátelský, otevřený pes, stále v dobré náladě. Jako jediné služební plemeno bývá bez výhrad doporučován i do rodin s dětmi, jimž je nejlepším společníkem. V případě potřeby však dokáže být náležitě ostrý, je výborným obranářem.Oblíbený pracovní pes, dobrý hlídač, ochránce i průvodce. Vynikající společník a pes rodinný. Jediným nedostatkem je, že u tohoto psa dosud přetrvávají vrozené divoké pudy."
Už odmala si přeji mít boxera. No a konečně ve svých 30 jsem si ho pořídila. Přátelé, uznejte, no není to nádhera? Bambi je ta nejúžasnější zrzavá slečna, kterou jsem kdy viděla. Každý ráno se proberu a ona mi leží na hlavě, nebo mi líže ruku a já jsem blahem bez sebe :-). Můj muž už ze mě začíná pomalu šílet, protože neustále pobíhám po bytě a vykřikuji "No není úžasná...že jsi taky rád, že jí máme...a nevyháněj ji z toho gauče..." A pak jde a nafotí takové báječné fotky, protože ví, že budu nadšená a budu zase křičet "Jů, jé, ježiš, nádhera...:-))"
